Posted in Kultura

Starověcí Řekové na moři


Řekové disponovali dvěma typy lodí. Byli to lehké, rychlé lodě, které měli deset řad veslařů, takže dvacet vesel. Druhým typem lodi byla těžší válečná galéra, která disponovala padesáti vesly. Dřevo na výrobu svých lodí mohli Řekové požívat z borovic a smrků. Jako kotva obvykle posloužily veliké jednoduše tvarované balvany, do kterých Řekové vyvrtali díru uprostřed a připevnili balvan k lanu.
stará loď
Bylo-li to možné, Řekové vždy své lodě na noc vytahovali na pevninu. Všechny lodě Řeků byly opatřeny stěžni a jednoduchými čtvercovými plachtami, avšak v té době ještě neuměli využít větru pro opačný směr plavby. Před bitvou Řekové stěžeň a plachty na palubě vždy sundávali. Trupy lodí byly natírány smolou a dehtem na černo, přídě svých lodí pak Řekové natírali na červeno.

Vládcové moří

Jednou z nejobávanějších lodí starověkého Řecka představovali bojové triéry. Byly to ve své době nejobávanější a nejdokonalejší válečné lodě, pomocí kterých ovládali Athéňané po dlouhá leta celé východní Středomoří.  Byli to lodě určené převážně k boji.  

Stavební prvky této válečné lodi později převzali Římané při stavbě svých válečných lodí.  Triéra se začala jako bojové plavidlo používat ve čtvrtém století n. l. Dlouhá byla v průměru asi třicet metrů, ale dosahovaly délek i mnohem větších. Byla to štíhlá veslice, která pojala až dvě stě veslařů, kteří, jak se historici domnívají, seděli v řadách nad sebou, na každém boku lodi.  Vojáků na své palubě však vezla triéra pouze dvanáct.
čluny na moři
Jako nejmohutnější a nejsilnější zbrání, kterou tato válečná veslice disponovala, byl mohutný příďový kýl, z velice tvrdého dřeva, který se používal jako beran. Tímto příďovým kýlem Řekové proráželi boky nepřátelských plavidel. Mimo to tyto triéry vynikaly mimo jiná plavidla svojí rychlostí a pohyblivostí, zejména v bojích. Historici se domnívají, že konstrukci těchto válečných veslic vynalezli Féničané, od kterých ji později převzali Řekové.

Starověcí Řekové na moři
4.7 (93.33%)6